Košík
0 ks
0
Košík je prázdný
Kategorie
Kočičí zvuky
vyjadřují potřeby, emoce, úmysly a vztah zvířete k příjemci sdělení. Mimo
obvyklého mňoukání a předení dokáže kočka také agresivně vrčet a syčet, nebo
naopak nadšeně broukat. Některé jsou schopné dokonce vřískat, když se nudí,
objeví se nějaký problém nebo během námluv.
Škála
kočičích zvuků je velmi široká. Nejběžnějším zvukovým projevem je mňoukání. Obvyklý zvuk kočky je předení kočky a sykot. Nejméně oblíbené je kočičí vytí a
kvílení, zejména v nočních hodinách. Málo se ví, že tato zvířata dokážou
také brebentit, mumlat, cvrlikat, bručet nebo vyluzovat zpěvavé zvuky.
Obecně bývá předení kočky ztotožňováno s pocitem spokojenosti. Dle
Sharon Crowell-Davis, profesorky v oboru veterinárního behaviorismu na Georgijské
univerzitě, je však smysl tohoto projevu daleko hlubší.
Předení může
být určitou formou vyjádření bolesti, což je pozorováno zejména u rodících
koček.
Tento zvuk zvyšuje hladinu endorfinů v organismu, což zmírňuje
bolest a zvíře se cítí lépe.
Mimo to, pokud frekvence zvuku dosahuje
25–150 Hz, proces hojení zranění se urychluje a zlepšuje se hustota kostí.
Předení může být projevem žádosti o pomoc, způsobem, jak se dožadovat mazlení
nebo sdělením přátelských úmyslů soukmenovcům. Tento signál bývá také vysílán
ve stresových situacích a tehdy, když zvíře po něčem velmi touží.
Vibrace
přenášené během předení dovolují kočičí mámě komunikovat se zatím hluchými a
slepými koťaty.
Koťátka začínají příst obvykle od druhého dne po
příchodu na svět. Pomocí tohoto zvuku šelmičky sdělují matce své potřeby,
poznají ji a lokalizují.
Zvuk kočky může mít podobu ospalého a mírného předení nebo také drsného zavrčení s pulzováním. Vědci dosud nevypracovali jednotnou teorii, která by vysvětlovala vznik tohoto charakteristického mručení. Podle jedné z nich je předení vytvářeno v důsledku vibrování nepravých hlasivek umístěných za pravými hlasivkami, podle jiné jej vyvolávají nefázové svalové stahy hrtanu a bránice.
Kočičí mňoukání může vyjadřovat mnohé. Zvíře mňouká, když je spokojené, ale
také když je nervózní, žadoní o jídlo nebo vítá svého páníčka.
Mňoukáním
na sebe chtějí kočky upozornit – vzbudit zájem a navázat kontakt s člověkem.
Pronikavý zvuk může naznačovat zdravotní problémy, zejména ty, které jsou
typické pro pokročilý věk: poruchy přirozeného chování, vnímání, dezorientace.
Šelmičky docela často mňoukají bezdůvodně. Mladé kočky
mňoukají, když volají matku, u dospělých to může být způsob, jak vyplašit
soupeře.
Nejméně oblíbeným projevem čtyřnohých miláčků je kvílení. Jedná se o plačtivé, dlouhé vysoké zvuky. Jsou příznačné pro období kočičí říje, čili v plodném období jejich reprodukčního cyklu. Nejintenzivněji je lidmi vnímán tzv. noční kočičí zpěv. Tyto vokální projevy často doprovází značkování teritoria močí. Kočka může vřískat i během intenzivní hry. Pronikavé, táhlé mňoukání či přímo vytí, je typické rovněž pro nemocné kočky nebo pro kočky v období dospívání a ve starším věku.
Jaký jiný zvuk kočky můžete slyšet? K vokálním projevům kočičí komunikace patří také sykot. Tento zvuk kočka vyluzuje tehdy, když chce dát najevo nespokojenost a odehnat vetřelce. V případě, že výsledek tohoto jednání není uspokojivý a protivník se nestáhne, pak se zvíře obvykle rozhodne zaútočit.
Méně známé kočičí zvuky: