40 DNÍ NA VRÁCENÍ
Jen u nás!
DOPRAVA ZDARMA!
Objednávky nad 799Kč

Anglický kokršpaněl - nejdůležitější informace o plemeni

Anglický kokršpaněl je lovecký pes, který nyní častěji hraje roli společníka. Je veselý a hravý. Vzhledem ke svým přirozeným dispozicím vyžaduje hodně pohybu a časté pobývání na čerstvém vzduchu. Proto to nebude dobrá volba pro seniory a pro lidi se sedavým životním stylem.

Anglický kokršpaněl je pes, který se těší velké oblibě na celém světě. Je oddaný své rodině, kterou rád doprovází při různých činnostech. Miluje děti, se kterými si rád hraje. Má krásnou srst, která ale vyžaduje intenzivní péči.


Štěně anglického kokršpaněla.


Anglický kokršpaněl - historie plemene

Anglický kokršpaněl je plemeno zahrnuté do klasifikace FCI. Byl zařazen do skupiny 8: „Slídiči, přinášeči a psi vodní“ a do sekce 2: „Slídiči”. Má číslo standardu 5. Anglický kokršpaněl je plemeno známé po dlouhou dobu. Můžete si mimo jiné přečíst o těchto psech v dílech Geoffreyho Chaucera z 14. století nebo v hrách Williama Shakespeara z 16. století. Ačkoliv patronem země tohoto plemene je Velká Británie, tito psi pochází ze Španělska. Objevili se v Anglii společně se španělskými majiteli na návštěvě u zástupců anglické aristokracie. Dostali je jako dary nebo si je koupili. Původním účelem plemene bylo pomáhat lovcům plašit lovné ptáky. Byli také skvělí pro lov králíků a jiné malé zvěře.

Anglický kokršpaněl a anglický špringršpaněl byli na začátku ztotožňováni. V roce 1902 byl vydán první oficiální samostatný standard pro kokršpaněly, který vedl k vedení samostatných šlechtitelských linií pro tato plemena. Tím však potíže s rozpoznáváním anglických kokršpanělů nekončí. Vzhledem k rostoucí popularitě těchto psů v USA ve 20. století došlo k chovu psů v tzv. americkém typu. Čím se lišil od anglického? Američtí psi byli o něco menší a na rozdíl od anglických byla věnována menší pozornost užitku a více výstavním hodnotám. Od roku 1946 jsou americký a anglický typ uznávány jako samostatná plemena. Na tomto základě se rozlišovala plemena americký kokršpaněl a anglický kokršpaněl.


Anglický kokršpaněl – vzhled

Anglický kokršpaněl je středně velký pes. Dospělí jedinci dosahují výšky 38–41 cm a hmotnosti 12,5–14,5 kg, zatímco psi jsou o něco větší než fenky. Tito čtyřnožci se vyznačují kompaktní a vyváženou siluetou. Mají silný trup s krátkou, mírně skloněnou zadní linií. Přední a zadní nohy jsou silné a rovné, zatímco zadní nohy mají jasný a silný kotník. Hrudník je hluboký, dosahuje ke středu loktů a dobře vyvinutý. Záda jsou svalnatá, zaoblená a široká. Ocas anglického kokršpaněla je nasazený na prodloužení zadní linie. Nedoporučuje se, aby byl zvednutý (čím je níže, tím lépe). Ještě před několika lety byl ocas stříhaný stejně jako uši. V současné době je to ale zakázané.

Angličtí kokršpanělé mají mírně protáhlou hlavu. Ve struktuře lebky je v horní části mírné vyklenutí ve formě kopule, silně vyvinuté oblouky obočí, čtverec a mírně se zužující k tlamě nosu, nůžkový skus, jasný doraz. Anglický kokršpaněl má poměrně výrazný vzhled uší. Jsou nízko posazené, visící, dlouhé (přinejmenším dosahují ke konci nosu) a velmi chlupaté. Pokud jde o oči, jsou lesklé, tmavě oříškové nebo případně hnědé nebo černé, ale nejsou světlé.

Kokršpaněl má polodlouhou srst, která je hedvábná, hladká a přiléhá k tělu. Je nejhojnější na tlapách a nejkratší na hlavě. Tuhá a kudrnatá srst není povolena. Barva anglického kokršpaněla se může lišit. Psi mohou být:

jednobarevní, včetně zlaté, červené, černé, čokoládové,

• dvoubarevní se skvrnami nebo bez, jako je bílá čokoláda, bílo-černá,

tříbarevní, jako je bílá čokoláda s pálením nebo grošováním (oranžovým, čokoládovým, modrým, citronovým, modrým s pálením, čokoládovým s pálením).


Anglický kokršpaněl šedý a černý.


Anglický kokršpaněl - chování a charakter

Anglický kokršpaněl je pes s dobrou povahou. Je nesmírně veselý, energický, odvážný a zvídavý. Má rád hlazení. Navíc je velmi něžný, komunikativní a láskyplný. Když je šťastný, mává nejen svým ocasem, ale i celým zadním tělem. Může však projevovat značnou tvrdohlavost, zejména ve štěněcím věku. Proto je velmi důležitý správný výcvik, který by měl začít už ve štěněcím věku. Psi tohoto plemene jsou velmi inteligentní. Rychle pochopí, jaké požadavky jsou na ně kladeny. Učení kokršpaněla by mělo být pevné, důsledné a jemné.

Angličtí kokršpanělé mají velkou přizpůsobivost, díky které se dokážou přizpůsobit různým situacím. Budou vhodné k člověku, který rád aktivně tráví čas. Budou dobrým plemenem pro rodinu s dětmi, s nimiž si budou moci nekonečně dlouho hrát . Kvůli silné vazbě na své majitele nemají tito psi rádi samotu. Osamělost nesou dost špatně, a musí na ni být předem dobře připraveni. V opačném případě mohou vykazovat destruktivní chování (ničí vybavení) a mají tendenci příliš štěkat. Anglický kokršpaněl navzdory svému loveckému chování málokdy následuje stopu. Je považován za nejméně náchylného k útěkům (ze všech loveckých plemen). V případě možné eskapády se však doporučuje dát mu známku nebo čip.

Velmi zajímavý problém je přístup představitelů tohoto plemene k cizím lidem. Anglický kokršpaněl jednotné barvy bude vynikajícím hlídačem. Rychle vás upozorní, když přijde nechtěný návštěvník. Kromě toho je docela posedlý svými členy lidské rodiny. Udržuje si odstup od cizinců, kteří ji navštěvují. To není případ dvou- a tříbarevného anglického kokršpaněla. Tito čtyřnozí přátelé jsou rozhodně přátelštější. Vítají své hosty s radostí a nadšením. Správně socializovaný a vzdělaný zástupce tohoto plemene je schopen vyjít s jiným psem, dokonce i kočkou. Pokud plánujete mít doma více než jednoho domácího mazlíčka, je nejlepší si je pořídit v raném věku. Výcvik dohromady bude mít mnohem lepší dopad na pozdější vztahy. Hodiny v psí školce budou také dobrý nápad.



Anglický kokršpaněl - zdraví a potřeby

Jak dlouho žije anglický kokršpaněl? Průměrná délka života anglického kokršpaněla je 12-14 let. Pes tohoto plemene, bez správného množství pohybu, má sklon k přibírání na váze. Pokud nemá možnost se vyběhat, může to mít navíc negativní dopad na jeho pohodu. Může být depresivní nebo neurotický. Nejběžnějšími chorobami anglického kokršpaněla jsou oční nemoci, včetně progresivní retinální atrofie, šedého zákalu a entropium. Kromě toho kvůli častému dovádění v keřích se může objevit zánět spojivek. Zánět ucha je běžný a je do značné míry způsoben omezenou ventilací zvukovodu. Profylakticky se doporučuje vytrhávat chlupy rostoucí v uších. Může se u nich vyvinout dysplazie kyčelního kloubu a familial nephropathy. Někdy se vyskytují potravinové alergie a kontaktní alergie. Kokršpanělé dobře odolávají vysokým i nízkým teplotám.

Klíčovou péčí o anglického kokršpaněla je pravidelné česání. Srst mu vypadává po celý rok, zejména na jaře a na podzim. Pak by měl být pes denně kartáčován. V průměru jednou týdně, s výjimkou období silného línání. Srst na chodidlech vyžaduje zvláštní péči, měla by být česána směrem k prstům a stříhaná rovnoběžně s chodidly. Dále je nutné vytrhnout srst, která roste kolem polštářků. Na druhou stranu byste neměli sahat na tu, která roste mezi prsty. Pes by se neměl často koupat, nejlépe pouze v případě potřeby a v případě silného znečištění. Pokud se jednotlivé části těla znečistí, doporučuje se je pouze umýt. Stojí za to vzít občas psa k psímu kadeřníkovi.

Anglický kokršpaněl je žrout. Proto by do denního energetického požadavku měly být zahrnuty všechny pamlsky podávané během tréninku nebo určené k diverzifikaci stravy. Není to vybíravé zvíře. Rád by něco popadl z talíře majitele, ale nesmíte mu to dovolit. Strava může být založeno na samostatně připravených pokrmech BARF nebo obsahovat psí granule, ale je důležité, aby byla vysoce kvalitní a poskytovala pokrytí všech nezbytných živin pro správný vývoj. Během dne by měl dostat dvě jídla a před každým by měl asi hodinu odpočívat.

Anglický kokršpaněl není vybíravý ohledně bydlení. Může žít v bytě, pokud mu poskytnete každodenní pohyb venku. Nejen procházky. Čas venku by měl být uspořádán tak, aby vyhovoval jeho velké potřebě pohybu. Ale nezapomínejte ani na hraní doma, které bude mít dopad na duševní pohodu. Jako lovec potřebuje různé podněty, proto stojí za to pořídit mu interaktivní hračky.



Cena anglického kokršpanělao

Nejlepší je vybrat si štěně anglického kokršpaněla z chovatelské stanice registrované FCI. Cena ovšem bude vysoká. Ceny začínají od méně než 20 000 Kč a mohou dosáhnout až 30 000 Kč. K prodeji jsou také mnohem levnější psi, ale s největší pravděpodobností pochází z pseudochovu. Při rozhodování o takovém mazlíčku si nebudete jisti, do jaké míry bude splňovat standard nebo zda není zatížený geneticky podmíněnými chorobami.




Olga Dubská

Komentáře

Nikdy znaleziono żadnych názoru

Nový příspěvek