Francouzský buldoček – charakteristika plemene

Francouzští buldoci pocházejí z Anglie, kde se do XIX. století vyskytovali ve dvou variantách – velcí, čili angličtí buldoci a malí – miniaturní buldoci (toy). Oba druhy byly chovány lidmi pro zábavu a pravidelně používány k psím zápasům.

Miniaturní francouzští buldočci se dostali z Anglie do severní Francie společně s emigranty v polovině XIX. století. Pro svou malou velikost a nenáročnost se buldočci stali oblíbenci chudiny , která je v hojné míře chovala a využívala k chytání myší a potkanů. Řezníci, zemědělci, kočí, přístavní dělníci a obchodníci brali psy do práce, kde měli buldoci také plnit roli lovců hlodavců a pojídačů zbytků jídla spadlých na zem.

Proletariát chtěl zdokonalit z hlediska využitelnosti buldočky ještě víc a začal je křížit s teriéry. Tento postup posílil lovecké instinkty, šikovnost a hbitost psů. Následně byli za účelem vylepšení vzhledu a změny postavy kříženi s mopsy , což se projevilo typickým zploštělým čenichem, velmi vypoulenýma očima a usměvavým výrazem ve tváři. Změna vzhledu s sebou přinesla změnu pozice těchto psů ve společnosti. Francouzští buldoci se stali oblíbenci vyšších společenských kruhů.

Oficiálně bylo plemeno francouzských buldočků registrováno v roce 1898. V České republice bylo velmi oblíbené již v meziválečném období.

Vzhled francouzského buldočka

Francouzští buldočci patří do sekce molossoidních psů a ideálně do ní zapadají – jsou malí, ale podsadití a svalnatí. Měli by dosahovat hmotnosti mezi 8 a 14 kg. Kohoutková výška činí cca 30 cm. Stavba těla je kompaktní, trup směrem k bedrům mírně stoupá. Je to dáno tím, že zadní končetiny jsou delší než přední.

Hlava buldočků je široká a silná, stop je velmi výrazný. Oči jsou kulaté, spíše velké a mírně vystouplé. Nos je malý a krátký, zploštělý. Uši francouzských buldočků jsou široké u kořene, vysoko posazené, vztyčené a velké.

Buldočci mají velmi široký a hluboký hrudník. Končetiny jsou krátké, rovné, s viditelně vystupujícím osvalením. Ocas by neměl ani v pohybu přesahovat linii hřbetu, u kořene je silný, směrem ke špičce se postupně zužuje. Přípustné jsou zauzlené i rovné ocasy, měly by však zakrývat anální otvor.

Přijatelné jsou všechny odstíny zbarvení srsti, od béžové a světlehnědé po červenou a černou. Možná jsou plavá i žíhaná zbarvení, se znaky i strakatá. V poslední době se těší velké oblibě modrý francouzský buldoček (blue) s krásným zbarvením vytvářejícím stříbřitý efekt.

Péče – jak pečovat o francouzského buldočka

Jakožto krátkosrstí psi nepotřebují intenzivní ošetření. Nemají podsadu, pouze jeden druh chlupů, a to pesíky. Srst mají krátkou, nepříliš hustou, lesklou a přiléhavou. Pokud je pes živen správně, měla by srst více vypadávat jen v obdobích línání. Pravidelné koupele s použitím šamponů určených pro krátkosrsté psy a občasné pročesávání postačí jako údržba srsti čtyřnohých miláčků. Během línání lze česání provádět častěji, s použitím nástroje typu furminator a obyčejné rukavice nebo gumového kartáče lze účinně odstranit mrtvé chlupy.

Francouzským buldočkům je nutné pravidelně čistit ušní boltce, z důvodu jejich rozměrů se zde rychle usazují nečistoty a prach. Alespoň jednou týdně je potřeba zvířeti omýt převařenou vodou nebo speciálním přípravkem oční okolí . Kožní záhyby na čenichu vyžadují velmi důkladnou péči – doporučuje se, nejlépe každý den nebo obden, záhyby pečlivě čistit a omývat. Buldočci se vyznačují kratší tlamou, a proto mohu mít již v mladém věku problémy s usazováním zubního kamene. Mají také predispozice k ucpávání análních žlázek, proto je velmi důležitá správná výživa a pravidelné návštěvy veterináře.

Pro venčení francouzských buldočků se nejčastěji doporučují široké obojky. Zejména ve štěněcím věku, v období růstu a vývoje kostry, se nedoporučuje používání postroje (často nepadnoucí, příliš těsný, nadmíru široký), může způsobit vychýlení loktů směrem ven a být příčinou poškození klubů již v mladém věku. Plně vyvinutého dospělého psa lze vést v postroji, zejména v horkých dnech, kdy může obojek znesnadňovat dýchání a psa přidušovat. Pokud zvolíme pro buldočka postroj, musíme mít na zřeteli, aby neprocházel podpažím a vybírat pouze modely např. s pásky na hrudníku.

Výživa francouzských buldočků

Specifická stavba těla a predispozice k určitým onemocněním vyžadují správnou volbu krmiva splňujícího veškeré nutriční požadavky. Buldočci sice nemají sklony k tloustnutí, přesto jim může nevhodná strava způsobit nadváhu. Měli bychom si uvědomit, že francouzští buldočci mají být svalnatí, štíhlí v bedrech, ale ne kostnatí. Každý dodatečný dekagram váhy bude navíc zatěžovat už tak slabé klouby zvířat. Při výběru krmiva je nutné vzít v úvahu také trávicí problémy tohoto plemene. Sklon k ucpávání análních žlázek se může při nevhodné výživě prohlubovat. Dobře formovaná, pevná stolice automaticky čistí paranální váčky. Proto je pro buldočky tak důležitá vyvážená strava - lehce stravitelné a dobře využitelné krmino.

Ideální krmivo pro buldočky by mělo být bezobilné, s vysokým obsahem masa. Doplňky jako glukosamin a chondroitin - z přírodních zdrojů – posílí kosti, nenasycené mastné kyseliny zlepší stav psí srsti. Buldočci by měli být živeni krmivy s co nejjednodušším složením, každé zbytečné plnidlo zvyšuje pravděpodobnost výskytu alergií a nepravidelné stolice. Absence obilovin v krmivu zvyšuje jeho stravitelnost, zbytečně nezatěžuje žaludek psa a nenarušuje činnost trávicí soustavy. Opatrnost je na místě v případě nadýmavých složek krmiva, čili luštěnin, jablek, zeleninové a ovocné vlákniny. Dobrým doplňkem krmiv s vysokým podílem masa jsou bylinky.

U správné výživy francouzských buldočků je velmi důležitý počet denních jídel. Doporučuje se podávání malých krmných dávek několikrát denně. Denní dávka by měla být rozdělena do minimálně 3 porcí.

Zdraví buldočků

Francouzští buldočci jsou bohužel i přes svou roztomilost a půvab geneticky zatíženy mnohými nemocemi. Některé z nich souvisejí se stavbou těla, zejména obličejovou částí lebky, pro některá onemocnění mají předpoklady, přesto jim lze pomocí vhodné prevence předcházet.

Zploštělý čenich je zdrojem dýchacích potíží, často také souvisí s rozštěpem patra. Četné kožní záhyby na obličeji jsou ideálním prostředím pro bakterie a plísně, teplo a vlhko mezi kožními řasami vede ke vzniku opruzenin a kožních zánětů. Vypoulené oči často slzí, mohou se objevovat záněty spojivek a u silných mechanických poranění hrozí vypadnutí oční bulvy z důlku. Krátký trup ovlivňuje celý trávicí systém psa. Buldočci často trpí plynatostí, nadýmáním, refluxem a špatným trávením. Úzká pánev prakticky znemožňuje přirozený porod a krátké a podsadité končetiny jsou vystaveny problémům s klouby.

Francouzský buldoček má predispozice k onemocněním páteře. Proto je velmi důležitá prevence zahájena již ve štěněcím věku. Pes by neměl být příliš přetěžován, neměly by mu být dovoleny vysoké skoky a seskoky, např. z gauče, riziková je také chůze do schodů a ze schodů.

Dysplazie kyčelního kloubu se vyskytuje u více než 30% francouzských buldočků, což jim zaručuje prvenství mezi psími plemeny nejčastěji trpícími tímto onemocněním.

Psi pocházející z nedůvěryhodných zdrojů a nelegálních chovů mají mnohem větší predispozice k nemocem, jsou také méně socializovaní. Rozhodnutí o pořízení psa této rasy měl předcházet důkladný průzkum a následně opakovaná návštěva u chovatelů buldočků. Průměrná délka života francouzského buldočka činí 10 až 13 let.

Povaha francouzského buldočka

Francouzští buldočci jsou nenároční pejsci. Jsou doporučováni i méně zkušeným chovatelům. Jedinou podmínkou je věnovat jim dostatek pozornosti. Jedná se o velmi citlivé psy, kteří velmi rychle přilnou k páníčkovi, jsou oddaní a společenští. Neradi zůstávají celé dny doma sami, takoví psi bývají pak posmutnělí a jejich zdravotní stav se může zhoršit.

Psi tohoto plemene jsou trpěliví a tolerantní. Milují děti, rádi si s nimi hrají, na vycházkách jsou klidní, na vodítku netahají. Francouzští buldočci jsou vhodní pro život ve městě, nevadí jim ani malý byt. Nevyžadují mnoho pohybu, přesto jsou dobří v psích sportech, např. v agility nebo obedience. Pro buldočky je velmi důležitý kontakt s lidmi a stejně tak i s ostatními psy. Jsou-li vhodně připraveni, dokážou si vytvořit dobrý vztah ke kočkám nebo králíkům. Někteří samci francouzských buldočků mohou být však agresivní k ostatním psím samcům. Dále je třeba pamatovat na to, že chrochtání a jiné hlasové projevy mohou být jinými psy vnímány jako výstražné znamení – vrčení – proto také i přes buldočí přátelskou povahu, může mezi psy docházet ke konfliktům.

Buldočci jsou inteligentní, rychle se učí a chápou nové povely. Výuka by měla probíhat v klidné a příjemné atmosféře, s notnou dávkou trpělivosti ze strany majitele . Nezapomínají však na negativní podněty, křik, hrubé chování a tresty. Tyto charakterové vlastnosti ve spojení s odvahou a velkou ostražitostí z nich dělají dobré hlídače – rychle si všimnou a uslyší nestandardní zvuky a okamžitě upozorní na nebezpečí.

Zajímavosti:

• • V Anglii byli buldoci chování k psím zápasům a boji s býky
  • Milovníky tohoto plemene byli mimo jiné anglický král Eduard VII., ruská velkokněžna Taťána Romanova a módní návrhář Yves Saint Laurent
  • První chovatelský klub pro toto plemeno byl založen v roce 1880 v Paříži
  • V roce 2019 byl v Nizozemsku vydán zákaz chovu a množení psů tohoto plemene z důvodu velkého množství zdravotních problémů a s nimi spojenou bolestí
  • V roce 2016 ve Velké Británii sdružení veterinárních lékařů poprvé varovalo před nákupem buldočků z důvodu četných zdravotních obtíží psů tohoto plemene
  • Francouzští buldočci špatně snášejí vysoké teploty, dusné počasí, nadměrný smog a znečištěné ovzduší. Toto vše jim znesnadňuje dýchání. V horkých letních dnech je potřeba co možná nejvíce zkrátit vycházky a ty delší plánovat na brzká rána nebo večery. Nedoporučuje se cestovat s buldočky do míst s velmi teplým počasím, opalovat se na pláži apod., na těchto místech může dojít k přehřátí nebo dokonce k úpalu.

Karolína Luščíková