Košík
0 ks

0
Košík je prázdný
Kategorie
Hrdlička je pták, který přitahuje pozornost svým jemným vzhledem a klidnou povahou. V Česku se častěji používá název Holubice, ale jde o stejného ptáka. Tito štíhlí, rafinovaně opeření holubi, nazývaní také Perlokrké hrdličky, jsou stálicí naší krajiny. Často se vyskytují v parcích, zahradách a venkovských oblastech. I když se na první pohled mohou zdát jako Holub skalní, mají mnoho jedinečných vlastností, včetně jedinečného vzhledu.
Hrdlička je pták se štíhlou elegantní siluetou, která ji odlišuje od masivnějších městských holubů. Délka těla hrdličky je obvykle 30 až 33 cm a rozpětí křídel je až 50 cm. Jeho opeření je měkké a jednotné, obvykle v odstínech popelavě béžové, i když barvy se mohou lišit v závislosti na druhu. Turecká hrdlička, jedna z nejznámějších odrůd, má na zátylku charakteristický černý prsten, připomínající náhrdelník – odtud pochází název „perlokrká“. Hlava a prsa jsou světlejší, téměř bílé, což dodává jemnost a eleganci. Hrdlička šedá má o něco tmavší opeření, ale stále si zachovává svůj charakteristický, tlumený vzhled. V Česku se můžete setkat s různými varietami těchto ptáků, včetně méně obvyklé Hrdličky senegalské, která má poněkud exotičtější vzhled.
Přečtěte si také: Vše o holubech.
Hrdlička je holub s klidnou a mírnou povahou. Hrdličky jsou většinou monogamní – páry se tvoří na celý život, což je krásný příklad ptačí věrnosti. Hnízda hrdliček jsou spíše skromná a nepříliš pečlivě vyrobená. Samice a samec společně staví hnízdo pomocí suchých větviček a společně se pak starají o potomstvo. Hrdličky jsou teritoriální ptáci, i když jejich agresivita vůči ostatním ptákům je minimální. Nejčastěji je vidíme ve dvojicích nebo malých skupinkách, které se pohybují při hledání potravy. Přestože jsou hrdličky volně žijícími ptáky, dokonale se přizpůsobily životu v blízkosti lidí a často se vyskytují v městských zahradách a parcích.
Hrdlička je všežravý pták, ale její potrava se skládá hlavně ze semen, zrn a ovoce. V přírodě se Hrdličky živí především semeny planě rostoucích rostlin, ale živí se i semeny obilnin a drobného ovoce. Ve městech často navštěvují krmítka, kde ochotně jedí zrní vykládaná lidmi. Pokud chceme krmit holuby, vyplatí se použít vhodnou směs pro volně žijící ptactvo.
Hrdlička turecká je stejný název pro Hrdličku srpovou nebo tzv. Srpovku. Přestože pochází z Asie, v současné době patří v Polsku k nejrozšířenějším druhům Hrdliček. U nás se usadil poměrně nedávno, teprve ve 20. století, ale rychle si získal oblibu a rozšířil se po celé zemi. Díky své schopnosti přizpůsobit se různým podmínkám dobře funguje jak v městském, tak venkovském prostředí. V ornitologickém názvosloví se název „Česká hrdlička“ nevyskytuje, ale název „Turecká hrdlička“ lze nalézt. Hrdlička se také nazývá Srpovka.
Hrdlička šedá (Streptopelia capicola) je středně velký pták s jemným šedým opeřením. Jeho nejrozpoznatelnějším prvkem je černý "náhrdelník" na krku, který dodává eleganci a odlišuje ho od ostatních holubů. Je velmi podobný své sestřenici turecké želvě. Vyskytuje se především v subsaharské Africe, obývá savany, polopouště a zemědělské oblasti. Hrdlička šedá je ceněna pro svou jemnost a krásný vzhled, což z ní dělá zajímavý druh jak ve volné přírodě, tak na farmách.
Hrdlička senegalská je v Česku vzácná. Tento pták pochází z Afriky a u nás se vyskytuje sporadicky, především v důsledku útěků z množíren. Hrdlička senegalská je menší než její evropští příbuzní a její opeření je kontrastnější, s výraznými odstíny hnědé a bílé. Hrdlička senegalská (Streptopelia senegalensis), známá také jako hrdlička růžovooká, je exotický druh holuba původem z Afriky. Je o něco menší než Hrdlička turecká, s teplým světle hnědým opeřením, růžovým nádechem na prsou a výrazným černým „náhrdelníkem“ kolem krku. Má výrazné červené oči a bílý pruh na konci ocasu.
Mohlo by vás zajímat: Nemoci holubů - víte, čím mohou naši holubi onemocnět?
Foto: Canva.com