Lidé, kteří hledají domácího mazlíčka, který nevyžaduje dlouhé procházky a spoustu času a práce v údržbě, se často rozhodnou pořídit si želvu. Na první pohled jsou to nenáročná zvířata, ale v každodenní praxi se setkávám s četnými chybami v péči o tyto tiché tvory. Před pořízením želvy byste se měli seznámit se základními pravidly, která našemu mazlíčkovi umožní zůstat zdravý po mnoho let.

Jak připravit pro želvu správný terén?

Nejběžnějším druhem želv jsou želvy stepní a řecké. V obou případech jim můžeme připravit plochu pro bydlení na zahradě i doma. V našich klimatických podmínkách je optimální chovat želvu v venku od pozdního jara do časného podzimu, ve zbývajícím čase je lepší želvu chránit uvnitř. Ve venkovním výběhu máme možnost želvě vytvarovat terén tak, aby si mohla procvičovat svaly, např. šplháním po malých kopcích nebo rýpáním v zemi (země by neměla být hlinitá, aby se dalo kopat a nedocházelo k nadměrné vlhkosti v zemi. Je však třeba pamatovat na to, že se má želva kam schovat a není vystavena predátorům a plot by měl být dobře zapuštěný do země, aby se pod ním želva nemohla podhrabat . Pokud nemůžeme svému mazlíčkovi zajistit venkovní výběh, měli bychom si domů pořídit dostatečně velké terárium. Substrát v něm by měl být přednostně směs zeminy (případně zbavená zbytků hnojiv a postřiků) a písku, nejlépe s přídavkem drnu. Takový substrát umožní želvě hrabat jako v jejím přirozeném prostředí a je bezpečnější než komerční substráty, např. z jehličnanů. V teráriu by měl být umístěn zdroj UVB záření a terarijní žárovka by měl být umístěn tak, aby teplota pod ním nepřesáhla 35C a v ostatních prostorách terária by teplota měla zůstat v rozmezí 20-30C. Důležitá je také kontrola vlhkosti v teráriu, která by měla být přizpůsobena preferencím daného druhu želvy. Buďte obzvláště opatrní, když želvu pouštíme z terária, protože vystavení průvanu může způsobit zápal plic a případy šlápnutí na želvu jsou bohužel poměrně časté.

Čím krmit želvy?

Nejčastější chyby, kterých se chovatelé želv dopouštějí, se týkají jejich výživy. Ve své praxi jsem se již setkala s případy krmení řecké želvy tvarohovým koláčem, případně dietou založenou z 99% na mrkvi. Bohužel nevyvážená strava dříve nebo později skončí vážnými poruchami vyplývajícími z nedostatku vitamínů a minerálů. Krmivo pro želvy by mělo být co nejpestřejší. Je velmi důležité krmit luční rostliny, např. jetel, pampeliška, jitrocel, sedmikrásky, vojtěška, svlačec polní, listy jahodníku a ostružiníku. Poskytují vlákninu, která je velmi důležitá pro správné trávicí procesy, dále vápník a fosfor nezbytné pro správné fungování. V zimním období, kdy je dostupnost lučních rostlin omezená, by základem výživy měly být předem sušené rostliny. Jako doplněk a zpestření jídelníčku můžete podávat zralé ovoce a zeleninu: mrkev, cuketu, meloun, okurku, dýni, jablka, jahody nebo rajčata. Jako zdroj vápníku a minerálních látek se vyplatí zajistit přístup sépím (sépiím krunýřům). Při výběru krmiva si dejte pozor na rostliny bohaté na šťavelany (např. špenát a šťovík), protože jejich podávání může vystavit želvu ledvinovým kamenům. Základní nutriční chybou je nadměrné krmení hlávkovým salátem, který by měl v jídelníčku želvy téměř úplně chybět. Kromě toho bychom měli pamatovat na to, že bychom neměli dávat maso, mléčné výrobky, vejce nebo krmivo určené např. psům.

Hibernace želvy - co to je?

Tématem, které vyvolává mnoho otázek, je hibernace želv. V přírodních podmínkách jde o fyziologický proces, ale v domácích podmínkách ne všechny želvy potřebují „zimovat“ a v některých případech to není ani z lékařského hlediska vhodné. Nemocné želvy by rozhodně neměla být hibernovány. Před zahájením příprav na „zazimování“ se vyplatí navštívit veterináře, který želvu odčerví a posoudí její zdravotní stav. Než se pro tento krok rozhodneme, stojí za to seznámit se s pravidly správného želvího zimního spánku, protože při jeho nesprávném provedení může dojít k vážnému onemocnění, v krajním případě i ke smrti. Je důležité, aby se trávicí systém želvy před usnutím zcela vyprázdnil od potravy. Hibernaci lze provádět v chladném sklepě nebo v lednici (teplota by měla být v rozmezí 4-6C). V případě suterénu je velkou výhodou vyšší vlhkost vzduchu, která prospívá období spánku. V případě lednice je potřeba do ní dát i nádobu s vodou. Želva by měla být umístěna v krabici s otvory a její dno by mělo být vyplněno mechem nebo listím. Během této doby byste měli systematicky kontrolovat váhu svého mazlíčka a také teplotu a vlhkost prostředí (v okolí želvy se nesmí tvořit plíseň). Pokud úbytek hmotnosti přesáhne 10 % původní hmotnosti, želvu okamžitě probuďte. To jsou jen obecná pravidla zimování.

Při péči o želvu by měly být zahrnuty i postupy péče, jako je stříhání drápků a pravidelná kontrola očí aby bylo možné v případě jakýchkoli poruch dostatečně rychle zahájit léčbu. Správná péče o takového exotického mazlíčka není vždy tak snadná, jak se může zdát, ale může přinést velké uspokojení.

Texty na blogu nejsou lékařskou radou a nenahrazují návštěvu veterináře.

Dorota Joskovjáková