Teploty jsou poměrně jarní, což znamená, že se hmyz probouzí k životu. Včetně klíšťat a komárů. Se zvýšením teploty se totéž zvyšuje tempo vývoje bleších larev. Jak mohu chránit svého domácího mazlíčka před parazity?

Trochu biologie - co jsou klíšťata?

Tvrdá klíšťata – tj. psí klíšťata, piják lužní, klíště obecné.

Poznáme tři fáze vývoje. První z nich jsou šestinohé larvy, které se po prvním sání z krve obratlovců promění v osminohé nymfy. Nymfy rovněž parazitují a v poslední fázi se promění na dospělého jedince, který má také osm noh. Po dalším krmení dospělá samice klade shluky z tisíců vajíček a umírá. Samec umírá po kopulaci se samicí. Ve všech fázích se klíště nakrmí pouze jednou. Celý vývojový cyklus závisí na okolní teploty a trvá od jednoho do tří let. Mnoho tvrdých klíšťat může přežít dlouhý čas bez stravování. Klíšťata se nejen aktivně přichytí těla hostitele, ale také vylučují pevné látky, která se rozpouští po dokončení sání.

Tvrdé klíšťata mají poměrně zajímavou techniku "vyčkávání" na hostitele. Čekají na vrcholu stébel trávy. Vycítí oxid uhličitý, teplo a pohyb, což je povzbuzuje k zaujetí specifické „čekací“ pozice. Když je hostitel v dosahu klíštěte, ten vyleze na svou oběť a najde místo k sání. Tato metoda hledání hostitelů jasně ukazuje, že klíšťata nečekají na kořist na stromech, ale naopak - na stéblech trávy.

Klíště může být 200 až 600-krát těžší po krmení než klíště před krmením. Klíšťata se snaží přizpůsobit prostředí tak, aby jejich šance na přežití a reprodukci byly co nejvyšší. Některé parazitují na jednom hostiteli ve všech fázích vývoje. Jiní změní hostitele, když se promění na dospělé jedince. Zbytek parazituje na třech hostitelích, nichž mění po každé fázi vývoje.

Životní cyklus měkkých klíšťat se také skládá z fáze larvy, která parazituje do fáze nymfy. Nicméně, nymfy mohou růst a parazitovat i sedmkrát, dokud nedosáhnou požadované velikosti a teprve pak se stanou dospělými jedinci. To znamená, že k dosáhnutí dospělosti se musí měkká klíšťata nakrmit několikrát. Samice kladou malé shluky vajíček mezi sáním. Životní cyklus měkkých klíšťat je proto výrazně delší a trvá několik let. Kromě toho, klíšťata z čeledi klíšťákovití Argasidae mohou přežít bez jídla mnoho let.

Měkké klíšťata jsou připevněny k hostiteli pouze mechanicky, a speciální konstrukce na jejich ústech zabraňuje snadnému odstranění. Některé měkká klíšťata vyčkávají na hostitele na nízkých rostlinách. Nicméně, drtivá většina z nich však parazituje w hnízdech a norách. Oxid uhličitý, teplo a pohyb stimulují klíšťata k hledání hostitelů. Parazitují od několika minut do několika dnů. Tělo měkkých klíšťat se během krmení rozpíná, ale nezvětšuje se. Po nakrmení jsou klíšťata o 5 až 10-krát těžší než dříve. Argasidae klíšťata mohou způsobit silné, chronické svědění, které může vést k anafylaktické reakci.

Nemoci přenášené klíšťaty

Onemocnění: Anaplasmóza
Přenáší ji: Ixodes ricinus – klíště obecné
Příznaky: Anorexie, letargie, anémie, a multiorgánové příznaky. Z důvodu absence typických příznaků, může být obtížně rozpoznatelná.

Onemocnění: Babezióza
Je přenošena: Dermatocettor reticulatus – piják lužní and Rhipicephalus sanguinatus – psí klíště

Příznaky: Horečka, ztráta hmotnosti, anémie, mdloby, vředy na kůži, celková slabost, často žloutenka.

Onemocnění: Lymská borelióza
je přenášená: Ixodes ricinus – klíště obecné
Příznaky: Horečka, kulhání, celková slabost, poškození ledvin.

Onemocnění: TBE (klíšťová encefalitida a meningitida)
Je přenášená: Ixodes ricinus – klíště obecné
Příznaky: Horečka, příznaky nervového systému, které se mohou zhoršit a vést k úmrtí.

Onemocnění: Hepatozoonóza
Je přenášená: Rhipicephalus sanguinatus – psí klíště
Příznaky: Onemocnění se vyskytuje poté, když pes sní klíště. V Česku je v současné době onemocnění velmi vzácné. Celková slabost, snížená imunita, anémie, horečka.

Všechny tyto nemoci jsou obtížně léčitelné, mohou způsobit smrt zvířete a často vyžadují velmi nákladnou léčbu. Proto je prevence podle zlatého pravidla lepší než léčba. Na trhu v současné době neexistují žádné přípravky, které by chránily úplně proti klíšťatům. Proto by měly být zvoleny přípravky na zkrácení doby parazitování a k minimalizování rizika přenosu patogenů nebo k eliminaci přenosu.