Kočky jsou noční zvířata, dříve lovily pouze za soumraku. Jako predátoři, kteří vedou takový životní styl, musí mít tato zvířata extrémně citlivé smysly a nejdůležitější je zde sluch.

Citlivost kočičího ucha (60-100 Khz) je dvakrát vyšší než u psího (20-50 Khz) a téměř pětkrát větší než u lidského ucha (12-20 Khz)! Takové možnosti dělají z koček opravdové profesionály - mrknutím oka se kočka probudí z hlubokého spánku a neunikne jí žádný nový zvuk. Podle výzkumů kočka lokalizuje předmět vzdálený až metr za méně než vteřinu. A za to všechno vděčí struktuře svých uší.

Uši kočky

Kočičí uši jsou mimořádný orgán, dokonale naprogramovaný. Více než 30 svalů přítomných v boltci umožňuje, aby se uši pohybovaly nezávisle na sobě. Uši kočky jsou relativně velké ve srovnání se zbytkem kočičí hlavy a těla.

Uši kočky se skládají z vnějšího, středního a vnitřního ucha. Na ušních boltcích koček jsou charakteristické kožní kapsy. O jejich vzniku a roli existuje mnoho spekulací a mýtů. Tyto kapsy především umožňují lepší zastrčení uší kočky, zvyšují jejich pohyblivost a hrají roli i při filtrování zvuků – tlumí ty vycházející ze zadní části hlavy, aby lépe zachytily ty, které kočka poslouchá.

Jejich uši neustále detekují zvuky a dokážou rozlišit dva různé zvuky, které jsou od sebe vzdálené jen několik prstů. Kočky slyší nejlépe, když jsou v klidu, a proto často mrznou – v neznámých prostorách, při hře nebo když je něco zaujme. Jak kočky slyší? Zachycený zvuk se přenáší do ušního bubínku, kde je zesilován sluchovými kůstky ve středním uchu. Ve vnitřním uchu se pak nachází útvar zvaný hlemýžď – naplněný tekutinou, který také hraje důležitou roli v rovnováze kočky. Zvuky ve formě vibrací, které dosáhnou hlemýždě, jsou vnímány tam přítomnými řasinkovými buňkami.

Kočky se rodí hluché, ale jejich sluch se vyvíjí až do druhého týdne jejich života.

Špinavé kočičí uši

Čištění uší kočky by se nemělo provádět preventivně, ale pouze v nutných případech nebo na doporučení veterináře. Zbytečné používání ušních čističů může přispět ke zvýšené sekreci ušního mazu, svědění nebo vysušení jemné pokožky. Stav uší se doporučuje kontrolovat každý den. Naši pozornost bychom měli věnovat především: zarudnutí, nepříjemnému zápachu, přebytku ušního mazu, nečistotám a nadměrnému škrábání kočky. Je normální, že jsou uši kočky teplé, jsou odkryté a mohou reagovat na změny okolní teploty. Měly by se však pohybovat kolem tělesné teploty kočky. Horké uši u kočky mohou znamenat horečku.

Nemoci kočičích uší

Mezi nejčastější onemocnění uší u koček patří:

- ušní infekce u koček

Nejčastěji postihuje zevní zvukovod kočky. Ucho je zarudlé a bolestivé. Kočka může chodit s hlavou nakloněnou na stranu, vrtět hlavou a zjevně se vyhýbá dotyku kolem hlavy. Infekce uší jsou extrémně bolestivé. Může být tekutý výtok, někdy hnisavý. Je nutná okamžitá návštěva veterináře.

- kočičí svrab

Svrab u koček je způsoben parazity žijícími v uchu. Charakteristickým příznakem je třes hlavy a silné svědění, které vede ke krvavým ranám. Uvnitř ucha je červenohnědý výtok s nepříjemným zápachem. Čím dříve navštívíme veterináře, tím dříve zavede léčbu. Svrab může vést k vážným komplikacím a dokonce ke ztrátě sluchu.

- poškození ušního boltce kočky

Kočičí uši jsou extrémně citlivé a vysoce inervované. Jakékoli mechanické trauma způsobuje bolest a krvácení. Mechanická poranění kočičích uší často vyžadují jejich sešití, proto by zranění měl vždy vidět veterinář.

Existují plemena koček, která jsou náchylnější k onemocněním uší, včetně: orientální plemena, sphynx, mainské mývalí kočky a americké curly.

Kočičí uši a komunikace

Ve chvílích koncentrace se uši mírně narovnají pomocí svalů na čele. Zvyšující se nervozita nebo strach způsobuje, že se uši pohybují dozadu a dolů, dokud neleží na hlavě. Uvolněná a spokojená kočka má obvykle uši směřující dopředu a mírně nakloněné.

Stojí za to pozorovat kočičí uši, protože jsou klíčové pro řeč kočičího těla.

Obojek se zvonkem pro kočku

Kočičí zvonek je neuvěřitelně frustrující předmět. Kočky nejlépe vnímají vysoké zvuky a to jsou zvuky, které vydávají všechny zvonky. To znamená, že každý pohyb zvonu produkuje mnohem větší a intenzivnější zvukové vlny, než dokáže lidský sluch zachytit. Obojek se zvonkem může způsobit zvyšující se stres, který může zahrnovat: ulevování si mimo bednu, vokalizace nebo naopak - odcizení, nechuť ke kontaktu nebo hře, což způsobuje zvýšené zvonění.

K častým případům na klinikách bohužel patří kočky, které se snaží vysvobodit z obojku se zvonkem – zaseknutím tlapky nebo čelisti. V případě venkovních koček pamatujte, že žádný zvonek na krku kočky neochrání ptactvo ani jiná zvířata před lovem. A obojek se zvonkem pro venkovní kočku může znamenat zavěšení na plot nebo jiné předměty.

Karolína Luščíková