40 DNÍ NA VRÁCENÍ
Jen u nás!
DOPRAVA ZDARMA!
Objednávky nad 799Kč

Odčervování kočky – metody, četnost a indikace

Odčervování kočky patří spolu se správně zvolenou stravou a očkováním k základní, zdraví prospěšné a preventivní péčí, kterou můžeme svým čtyřnohým miláčkům poskytnout. První odčervení se provádí již u malých koťat, a následně je u dospělých jedinců systematicky opakováno.

Paraziti osidlují u koček zejména trávicí trakt. Červi nejčastěji napadají kočky, které se pohybují ve venkovním prostředí, nevyhnou se jim však ani zvířata, která neopouštějí domov svých majitelů. U koček je nejrozšířenějším parazitem škrkavka kočičí. Pravidelné odčervování zvíře ochrání před nemocemi, které tito paraziti způsobují, a současně omezí riziko zoonóz, tedy nákaz zvířat přenosných na člověka.

Domácí kočky mohou také chytit parazity, například přivedené jejich majiteli na boty. Výkaly koček by měly být vyšetřovány alespoň jednou ročně.

Odčervování kočky – jak často odčervovat kočku?

První odčervení by mělo být provedeno u čtyřtýdenních koťat. Další 2 dávky přípravku se podává přibližně v dvoutýdenních intervalech, následující dávky ve 3. a 6. měsíci věku zvířete. Koťata jsou odčervována častěji než dospělí jedinci z důvodu snížené odolnosti jejich organismu vůči parazitům. Odčervení musí podstoupit všechna koťata z vrhu, aby bylo zamezeno vzájemnému přenosu nákazy. U dospělých jedinců je taktéž doporučováno pravidelné odčervování, před odčervením je vhodné provést vyšetření stolice. U zvířat, která se pohybují ve venkovním prostředí, se doporučuje odčervovat v intervalech přibližně 3 – 4 měsíců. U domácích koček, které nevychází ven, je doporučováno provádět parazitologické vyšetření trusu každých 6 měsíců a po nálezu nákazy zvíře odčervit. Odčervovat je potřeba opakovaně, protože pozdější parazitární infekci nelze zamezit.

Odborníci zdůrazňují, že mimo rutinní odčervování kočky, je potřeba provést odčervení také v případě, kdy jsou u zvířete pozorovány symptomy parazitární infekce, mimo jiné přítomnost červů ve zvratcích nebo v trusu, průjem, úbytek tělesné hmotnosti, zhoršení stavu srsti (řídnutí, zmatnění, zdrsnění), apatie, anemie, poruchy příjmu potravy, přetažení třetího víčka přes oko, přítomnost krve a hlenu ve stolici, problémy s dýcháním a celkové zhoršení zdravotního stavu. V tomto případě by mělo odčervení předcházet vhodné vyšetření a samotné podání přípravku proti parazitům by měl doporučit veterinární lékař.

Časový rozestup mezi odčervením a očkováním kočky

Nelze zapomínat, že odčervení musí být provedeno 7 dnů před očkováním. Kočka by měla být v době očkování v dobré kondici. Začervená kočka má oslabenou imunitu a hrozí, že si nevytvoří dostatečnou odolnost v souvislosti s podáním očkovací látky.

Koťata mohou být odčervena, když jsou přibližně 4 týdny stará, v závislosti na jejich stavu. O tom byste se však měli vždy poradit se svým veterinářem.

Odčervení kočky – přípravky

Na trhu jsou dostupné různé odčervovací přípravky pro kočky. Jedním z nejznámějších jsou odčervovací tablety. Jejich podání může být spojeno s mnohými problémy a často neochotou kočky tabletu spolknout. Cena tablet se zpravidla pohybuje v řádu několika set korun. Lze použít rovněž speciální pasty, které jsou také podávány perorálně (přímo přes dávkovač nebo s krmivem). Zaplatíte za ni okolo 100 - 200 korun. Mnohem pohodlnější použití zaručí přípravek ve formě kapek, tzv. spot-on kapky se aplikují na kůži v oblasti kohoutku. Tato metoda je bohužel o něco dražší – stojí v průměru 400 korun. Výhodou je, že tyto preparáty neputují přímo trávicím traktem zvířete.

Zmiňované prostředky obsahují několik účinných látek, proto se doporučuje, aby množství podaného prostředku stanovil veterinář na základě tělesné hmotnosti a stáří zvířete. Odborník mimoto může v případě těžší invaze podat přípravek injekčně.

Odčervování kočky a riziko zoonózy

Odčervení kočky snižuje riziko přenosu některých nákaz ze zvířete na člověka. Červi parazitující v těle kočky mohou být pro člověka nebezpeční. Pravděpodobnost nákazy je největší u malých dětí a osob s poruchami imunity. Nejčastějšími vnitřními parazity koček jsou tasemnice (obvykle Dipylidium caninum, Echinococcus multilocularis, Taenia taeniaeformis), škrkavka (převážně Toxocara cati a Toxascaris leonina), prvoci (zejména Giardia lamblia, kokcydie) nebo měchovec (především Ancylostoma tubaeforme).