Z ostnatých obojků se mnoha lidem točí hlava. V dnešní době je obtížné porozumět averzním metodám výcviku psů, které se občas ještě někde objeví. Ostnaté obojky jsou jedním z nich. Názory na ně jsou silně rozdílné, ale nejdůležitější je držet se faktů a vědomě se přiklonit k jedné straně. Jak tedy vypadá ostnáč? Existuje správný způsob použití?

Co to je ostnatý obojek?

Ostnatý obojek je typ obojku pro psy, který se používá jako cvičný nástroj. Díky materiálu, ze kterého je vyroben, rozlišujeme plastové, kovové a kožené obojky.

Kožená verze

není příliš odolná a teď čím dál tím méně používaná. Po určité době používání má tendenci neočekávaně praskat. Kožený obojek má cvočky, jsou ostřejší než u nejznámějšího typu těchto obojku. Zapíná se sponou. Většinou to byl obojek pro velkého psa.

Plastový obojek

je vyroben z velmi tvrdého a pevného materiálu. Celá struktura je velmi kompaktní, silná, vytváří pevnou obruč kolem krku psa. Bohužel je to stále běžný obojek pro labradory.

Nejznámějším typem je kovový obojek

K dispozici v mnoha velikostech a prakticky v každém obchodě. Tato varianta byla první, která byla použita v minulých stoletích, a nyní se také vyskytuje jako obojek sprenger. Má řetězovou strukturu skládající se z mnoha článků, každý z nich končí vyčnívajícími konci drátů - tupými a dlouhými. Kovový obojek je obvykle částečně upnutý a funguje na principu tlumení. Když vodítko napnete, napne se kolem krku psa, čímž se výrazně zmenší obvod.

Stále častěji se můžete setkat s tzv. skrytými ostny. Ostny jsou skryté na vnitřní straně materiálu, obojku, který vypadá zdánlivě obyčejně.

Ostnatý obojek – historie

Ostnatý obojek je velmi starý nástroj, který se používá u psa. Zpočátku byl určený k ochraně psů, hlavně hlídacích a pasteveckých psů. Vnější strana s ostny chránila krk psa před útokem nebo kousnutím většími predátory.

Forma ostnáče, jak je známe dnes, začala na přelomu 19. a 20. století, kdy psí trenér Josef Couplet napsal knihu propagující ostnatý obojek jako metodu výcviku. Obojek je nasazován ostny namířenými na kůži. Používal se během krátkých tréninků, jednou nebo několikrát denně. Nikdy jej pes neměl mít na krku pořád. Náhlý a krátký výbuch bolesti způsobený propíchnutím ostnů do kůže měl psa přinutit k nápravě neobvyklého chování.

V průběhu let si ostnaté obojky získaly název obojky pro agresivní psy. Majitelé velkých psů je ochotně používali během každodenních procházek a chtěli svým mazlíčkům poskytnout ještě nebezpečnější vzhled. Takto byl vytvořený i obojek pro amstafa či německého ovčáka. Policejní ostnaté obojky byly v některých zemích standardem.

Je ostnatý obojek pro psa bezpečný?

Nasazení obojku hroty dovnitř

Výzkum jasně naznačuje, že dlouhodobé užívání ostnatých obojků způsobuje řadu zdravotních komplikací, ale nejčastěji k nim dochází později, takže o tom přemýšlí jen málo lidí. Tupé ostny, které neustále tlačí na konkrétní oblasti, způsobují nerovnováhu, která souvisí s ochrnutím předních a zadních nervů. Ovlivňují fungování štítné žlázy, ale především poškozují svaly krku a průdušnice - ztěžují dýchání.

Určitě byste neměli používat ostnatý obojek u malého psa, štěněte. Zhoršení chování je zaznamenáno u psů, kteří jsou nedůvěřiví, vystrašení, trpí separační úzkostí a neznají základní povely. Brachycephalic psi plemena, vzhledem ke změnám ve struktuře horních cest dýchacích, jsou zdaleka nejzranitelnější skupinou psů vzhledem ke zdravotním komplikacím způsobeným používáním ostnatých obojků.

Nasazování obojku ostny na vnější straně

Přestože použití tohoto výcvikového obojku tímto způsobem má u daného psa méně nežádoucích účinků, neměli byste svého psa tímto způsobem brát na procházky. Pokud potkáte jiné psy, můžete se při hře snadno pořezat nebo vážněji zranit. Ve všech kontaktech s jinými zvířaty nebo dokonce s lidmi je tento předpoklad ostnatého obojku velmi nebezpečný.

Psí ostnáče jsou již zakázány v mnoha zemích, v Norsku, Finsku, Švýcarsku, Nizozemsku, Austrálii. Rakousko zavedlo takový zákaz jako první v roce 2004.

Jak nasadit ostnáč psovi, existuje dobrý způsob, jak jej použít?

V některých školách stále existuje jedna metoda výcviku psa pomocí ostnáče. Jedná se však o averzní metodu založenou na špatných asociacích a jednoduše řečeno způsobujících bolest. Ostnatý obojek se nasazuje těsně za uši psa a pod ním běžný obojek - ideálně silný a látkový. Karabina se připevňuje k ostnáči i obojku. Během procházky je pes na vodítku, ale pokud se chová nevhodně, je potrestán ostnatým obojkem, ovšem po jeho zastavení musí být pes okamžitě odměněn. Při vědomém rozhodování o tomto typu tréninku je bezpodmínečně nutné myslet na to, že ostnáč by měl být nasazen tak, aby mezi něj a krk mohla být vložena ruka. Pokud je příliš volný, vytváří riziko sklouznutí a poranění např. uší. Také byste nikdy neměli nasazovat ostnatý obojek přes hlavu psa, obzvláště ten, který má hroty dovnitř a je již připevněný, ve skutečnosti je to jako protažení ostnů po kůži psa. Při náhlém pohybu hlavy se pes může o obojek zachytit, například okem.

Tato metoda je zaměřena na nápravu nesprávného chování, kdy už pes zná základy a jen občas dojde k přestupku. Metoda měla upevnit dříve zapamatované a procvičené dovednosti. Nikdy tento obojek neměl být určený k učení psa od nuly, například chodit na vodítku.

Toto je nejhumánnější použití ostnatého obojku, ale stále se nedoporučuje. Je třeba mít na paměti, že použitím této metody způsobujeme bolest našemu mazlíčku a jeho nepohodlí, zvyšující se frustrace a samotný problém se nám může vrátit s dvojnásobnou silou.

Karolína Luščíková